Když otec zlobí
S monodramatem Na tom nesejde, jež vychází z textů britského spisovatele Edwarda St Aubyna, přijeli na Zlomvaz studenti JAMU a premiérově tak představili pražskému publiku zpověď Patricka Melrose. V ní se mladý aristokrat po smrti svého otce vyrovnává s traumaty, která na něm zanechala „výchova“.
Inscenaci je možné rozdělit na třetiny. Na začátku první třetiny se divák seznamuje s Melrosem (Martin Mihál), který v jakési instituci hledá ostatky svého otce. Na scénu přichází jako sebevědomý až arogantní chlapík v obleku a černých brýlích, během představení však svršky postupně odkládá a vytrácí se i jeho sebejistota. Druhá třetina se nese ve znamení divokých halucinací a roztodivných hlasů, přičemž se odehrává především v mladíkově mysli, omámené koňskými dávkami drog a léků. V poslední části sledujeme Melrose v léčebně, kde se svěřuje ostatním pacientům, a nakonec dochází k velmi působivému zacyklení děje.
Produkci zdobí především výborný výkon Martina Mihála. Svou postavu obdařil okázale drsňáckou a sarkastickou slupkou, zpod které se nejdříve jen sporadicky, ale nakonec naplno derou hluboké šrámy na duši způsobené zvráceným otcem. To je vidět zejména v poslední části, kdy se Melrose nejvíce otevírá, což Mihál podává velmi citlivě. A právě přesné herecké podání dělá ze závěru inscenace její pomyslný vrchol. Přestože přerývaná kadence textu byla občas neúprosná, Mihál si po celou dobu udržel perfektní artikulaci, a tak publiku neuniklo ani jediné slovo. Za pochvalnou zmínku zcela jistě stojí i dobře promyšlené a proměnlivé svícení (Daniel Peprník), nedovolující inscenaci ani náznak monotónnosti.
Drobnou výhradu je možno směřovat k režii Michala Moravce. Komorní monodrama by si zasloužilo spíše střídmější vedení, viditelné na začátku a na konci, než zdlouhavou drogovou exhibici v prostřední části. Během ní si mohl hlavní protagonista plíce vykašlat a tělo omlátit, aniž by to v kontextu představení vedlo k nějakému výsledku. Diváky přibližně od půlky sálu výš jistě také zamrzelo, že vzhledem k nedostatečnému sklonu hlediště téměř vůbec nebyly vidět scény odehrávající se na podlaze.
Celkově je ale Na tom nesejde zdařilým počinem. Ukazuje, jak zásadní postavy v životě člověka představují rodiče. A jak moc umějí takový život svými démony a běsy – nebo prostě jen zlou náturou – pokazit.
autor: Vojtěch Voska
