Diskuze: Rovnoprávnost v umění

Střet ženského a mužského elementu aneb Partnerství versus manipulace

Nahlížíme-li na svět feministickou optikou, narážíme na mnohá úskalí. Nejen z diskuse v rámci festivalu Zlomvaz naprosto přirozeně vyplývá, že feminismus má mnoho podob a není feministka jako feministka (či feminista jako feminista).

Troufám si tvrdit, že se na diskusi, kterou vedla Barbora Šupová, sešlo téměř výhradně publikum sdílející základní pilíře feministického světonázoru, vnímající asymetrie společnosti i negativní konotace s tímto „ismem“ spjaté. Šlo o publikum otevřené vzájemnému dialogu.

Častým neduhem krátkých setkání nad tímto tématem bývá sklouznutí k vzájemnému utvrzování se ve společných hodnotách, zvláště v případě, kdy nejsou přítomni muži. V této konkrétní debatě se ovšem podařilo dostat za všeobecné konstatování až k osobním příběhům hostek (Alexandra Bolfová, Anna Klimešová, Marie Lukáčová, Julie Žáčková, Eva Kyselová, Jaroslava Šiktancová) a skrze ně otevřít témata, ve kterých se i přítomné ženy rozcházely. Ať už se jednalo o vnímání mužské a ženské energie v umělecké tvorbě, volbu cesty k získání respektu, vykročení z krajiny předsudků či názor na kvóty, šlo ve všech případech o témata, která výrazně ovlivňují osobní i pracovní životy všech žen, nejen těch realizujících se v uměleckém prostředí.

Bylo by příliš zjednodušující označit tyto momenty za marginální, či považovat setkávání pouze žen nad tímto tématem za nepodstatné. Otázkou však zůstává, zda by se na změně normativu neměli markantnější měrou podílet muži – právě oni jsou ti, se kterými bychom primárně měli vést dialog, k němuž i v dnešní době bohužel dochází spíše sporadicky. Bez přítomnosti mužů se je jen těžko podaří přesvědčit, že feminismus není o nadvládě žen ani o manipulaci, nýbrž o emancipaci, rovnosti a partnerství.

autorka: Kristýna Businská

„mý psaní bude nehezký / sem ryba kus tlamy v lesku nebe / vody kus na háku – Jáchym Topol“