PWST a DAMU

Projekt „Masakra“ je vyústěním pětiletého studia studentů katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze a studentů PWST ve Wroclawi ve společné diplomové inscenaci. Zároveň se stal hledáním společných východisek současné polské i české divadelní kultury a jejích tendencí.
Supervize nad inscenací se ujali Prof. Josef Krofta (vedoucí katedry KALD DAMU Praha), Prof. Miloslav Klíma, Tomáš Žižka z DAMU Praha a děkanka PWST Jolanta Goralczyk a Prof. Zbigniew Karnecki z Wroclawi.

režie a dramaturgie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) - DAMU Praha
as. režie: Izabella Kurażyńska
hudba: Krzysztov Figurski
scéna a kostýmy: Daniela Klimešová, Jan Polívka - DAMU Praha
produkce: Lukáš Průdek (DAMU Praha)
pedagogické vedení: Prof. Jolanta Góralczyk, Prof. Zbigniew Karnecki, Prof. Miloslav Klíma, Prof. Josef Krofta, Tomáš Žižka

Inscenátoři „Masakry“ tak dále rozvíjejí svou dosavadní práci, ve které se lidovému umění již hlouběji věnovali - jedná se především o inscenaci „Nikola Šuhaj“, která čerpala z lidových zvyků Podkarpatska (inscenace získala Cenu Evalda Schorma, čestné uznání na festivalu Skupova Plzeň 2002 a Cenu děkanky DAMU na festivalu ZLOMVAZ 2002).

Materiálem pro inscenaci „Masakra“ jsou prameny lidových balad z oblastí Česko-Slovensko-Polských hranic. Konkrétně jsou jím Sušilova sbírka Moravských národních písní, „Příběhy v písních vyzpívané“ (lidové balady z moravských kopanic) sebrané Pavlem Popelkou, „Slovenská ľudová balada v interetnickom kontexte“ od Oresta Zilynskego a další.

Výstupem projektu se stala inscenace, ve smyslu autorského divadla, která vznikla ve spolupráci se studenty PWST a měla premiéru 6.12. 2003 v Teatru PWST we Wroclawi( v České republice bude uvadena v rámci festivalu ZLOMVAZ 2004).

Tématem inscenace a celého projektu bylo hledání společných kořenů
kultur národu Polského, Slovenského a Českého.

Na počátku zkoušení inscenace byly lidové balady z polsko-slovensko-českého
pohraničí a úvodní situace, kdy je uzavřeno deset dívek v bunkru, odkud se
nemohou dostat. O čem dívky sní a na co myslí? Z čeho mají obavy a co je trápí?

Herci i autorský tým po celou dobu zkoušení hledali odpověď na otázku, co pro nás v současném globálním pojetí světa znamená folklór, čím pro nás ještě dnes může být aktuální lidová píseň a zda žijeme odlišné životy než naši předci nebo zda základní otázky života zůstávají stejné. Tématy, kterých se inscenace dotýká, jsou především válka, láska, život a smrt.

Scéna užívá všech dostupných divadelních prostředků: konstrukce, látky, světlo,
loutky a prostor s akcentem k metafoře hmoty. Významnou složkou projektu je
hudební zpracování lidových písní, které osciluje mezi zvuky lidové píštalky a
počítacově zpracovanou taneční hudbou (např. citace filmu Matrix apod.).

FOTO