|
Co vše má festivalový symbol mamuta společného s letošním ZLOMVAZEM, neseném nadto ve znamení komunikace?
Jaký dojem by měl mít vítěz festivalu, jenž obdrží vzácnou trofej v podobě mamutího obratle? Lze bez zaváhání odpovědět, že ZLOMVAZ se do našeho mamuta vtělil zcela dokonale ba přímo archetypicky a nejlepší soubor si hodnotnější a smysluplnější ocenění snad nemůže přát. Mamut totiž není jen časem dávno zaváté diluviální zvíře, po němž nám v zemi zůstalo ponejvíce tak hromada náhodně pohozených kostí (i obratlů), je to především pradávný symbol nutnosti lidského potkávání, předvádění se, sebeidentifikace, sdělování nových myšlenek a podnětů, ale i bohatého slavení a vzájemného respektování. Mezi Zlomvaz, mamuta a komunikaci můžeme dát přímé rovnítko.
Mamut, jak známo, putoval našimi krajinami v dobách ledových a stával se také často předmětem loveckého zájmu paleolitického člověka. Naprosto výjimečné postavení však v lidské kultuře (nejen ve výživě) zaznamenal přibližně před 30.000 - 25.000 lety (v období kultury lovců mamutů, nazývané gravettien), kdy jeho organizovaný lov nabýval přímo fantastických rozměrů, jak o tom svědčí rozsáhlé mamutí skládky u velkých paleolitických lovecko-sběračských sídlišť, známé u nás především z Dolních Věstonic a Předmostí u Přerova na Moravě. Nahromaděné kosti lovených mamutů nám zde však ani zdaleka nepředstavují jen pozůstatky po vydatném pravěkém hodokvasu či po činnosti zručných řezníků. Vedle dalších výjimečných nálezů jako je celá řada dokladů mobilního umění z kostí, mamutoviny i z pálené hlíny (Věstonická venuše), bohatých ozdob a součástí oděvů (vyráběných i z neuvěřitelně jemného textilu), šamanských praktik a v neposlední řadě i pohřbů, je to doklad koncentrace lidských skupin z různých oblastí osídlené střední Evropy, které se na těchto místech - lovištích a centrálních sídlištích - scházely v sezónním rytmu a oddávaly se společnému, pravděpodobně ritualizovanému lovu, spojeném s bohatou sociální a kulturní interakcí, vzájemným předáváním darů, myšlenek a možná i vyhledáváním partnerů.
Pro všední obživu komunity v období zmíněné lovecko-sběračské kultury gravettienu byl jistě důležitější každodenní sběr a lov drobné zvěře prováděný především ženami a dětmi, než občasný úlovek obřího zvířete. Při lovu mamuta hrálo nejpodstatnější roli získání společné i individuální prestiže, dosahované při specializovaně organizovaných loveckých výpravách, jíž se účastnily lidské skupiny, přicházející i ze stakilometrových vzdáleností. Žádná společnost nežije jen každodenností, zvláště pak vůbec ne natolik strukturovaná kultura lovců mamutů, která je z prostředí střední Evropy vůbec nejbohatší z celého období paleolitu. A právě u lovu mamutů šlo především o nekaždodennost, o přetržení jednotvárnosti času formou velkých slavností s obřadnou účastí spřátelených skupin, tak jak to bylo donedávna známé např. u amerických severozápadních indiánů a některých sibiřských etnik. O zvláštním postavení mamuta mezi lovenými zvířaty svědčí i mohutné skládky mamutích kostí (až tisíce kusů) donášené k blízkosti sídlišť z konkrétního místa lovu. Nejedná se při tom jen o pozůstatky po řeznických praktikách lovců, ale především o velké, reprezentativní a řeznicky nezajímavé části mamutích těl (lebky, stoličky, kly, lopatky apod.), svědčící o záměrném a ritualizovaném zacházení s pozůstatky ulovených zvířat, které byly i složitou symbolikou zakomponovány do konstrukce lidských hrobů. Můžeme tedy říci, že oč byl lov mamutů příležitostnější (na zmíněných sídlištích se musel několikrát opakovat v několika loveckých sezónách po mnoho let) a náročnější, tím výraznější byly jeho psychosociální aspekty. Uváděl do pohybu sociální mechanismy, jež umožňovaly spolupráci a tedy i přenos informací mezi skupinami, jejichž setkávání bylo právě lovem podmíněno. Při společné "slavnostní" konzumaci (dozajista spojené s vyprávěním, písněmi, tancem…) se posilovaly jejich přátelské vazby, které lovecko-sběračským populacím výrazně pomáhaly přežívat v nesnadných podmínkách.
Lov mamuta a festival ZLOMVAZ má tak víc společného, než jsme si sami původně mysleli. Na festivalu se jednou za rok setkají rozdílné divadelní skupiny, které spolu soupeří, ale soupeření je to především přátelské. Jde o to být nejlepší, ale vítězství je smysluplné jen za účasti všech ostatních. Význam ZLOMVAZU, stejně jako před 30.000 lety lov mamutů, je především v setkávání, ve sdělování - v komunikaci. A to, že při této divadelní slavnosti dnešnímu "Homo festivans" nechybí vyprávění, písně, tanec a všechno ostatní, není myslím vůbec nutné zdůrazňovat. Domníváte se, že by mohl letošní ročník nést jiný symbol než mamuta?
Mgr. Petr Kostrhun
autor je kurátorem Pavilonu Anthropos v Brně,
jediného muzea v ČR, kde můžete vidět mamuta in natura
Prameny:
Oliva, M. 1997: O lidech a mamutech. K paleontologii moravského gravettienu, Archeologické rozhledy 49, 407-438.
Oliva, M. 2003: K významu akumulací mamutích kostí aneb "věda" s rozumem v koncích, Archeologické rozhledy 55, 227-271.
|
